"Největší diskriminací pro tyto lidi je, když jim není dána možnost sami se živit," řekl hejtman Jiří Čunek, který přišel účastníky osobně pozdravit. Mnoho věcí se podle hejtmana za poslední roky výrazně změnilo zejména v zajištění bezbariérovosti, ale cílem je dostat lidi do normálního pracovního života," podotkl Jiří Čunek.

Právě o potřebě poskytnout lidem s hendikepem pracovní uplatnění hovořil také Jan Uherka, předseda Krajského výboru Národní rady osob se zdravotním postižením: "Práce představuje jeden rozměr lidství, a jestliže není tato potřeba naplněna, člověk ztrácí rozměr svého bytí. Každý, kdo se narodí, by měl mít příležitost dosáhnout těch limitů, které jsou mu dány, a to svým tempem a podle své vnitřní síly."

Pavel Ptáčník z vládního výboru pro zdravotně postižené konstatoval, že Česká republika se za posledních 25 let zařadila mezi státy, které systematicky usilují o zlepšení kvality života lidí s postižením, avšak ještě je potřeba zaměřit se na důsledné dodržování legislativy, protože stále je tendence ji obcházet.

Předseda Krajského výboru Národní rady osob se zdravotním postižením Jan Uherka informoval, že v České republice je až 60 procent lidí se zdravotním postižením ekonomicky neaktivních, protože mnozí rezignovali na možnost najít si práci. Domnívá se však, že se situace zlepšuje. "Atmosféra ve společnosti začíná být nakloněna tomu umožnit zaměstnání i osobám se zdravotním postižením. Dobrým příkladem je třeba to, že v izraelské armádě slouží i vozíčkáři na pozicích IT specialistů apod. V našich podmínkách iniciativně hledají řešení výrobní družstva jako INTEGRA či OBZOR," řekl Jan Uherka. Počet lidí se zdravotním postižením se podle něj zvyšuje v důsledku toho, jak sílí civilizační zátěž. Mezi narůstající množinou lidí se zdravotním postižením jsou nejen ti se ztíženou mobilitou, ale také přibývá lidí, kteří nezvládají adaptaci na rychlé změny a dlouhodobý stres.