"Nová ambulance vznikla jako součást Komplexního centra péče o dospělé pacienty s vrozenou srdeční vadou, které je tvořeno samostatnou pracovní skupinou. Tato skupina je založena na úzké spolupráci odborníků v oboru kardiologie, kardiochirurgie a některých nekardiálních oborů. Jejím cílem je zabezpečit celkovou péči a tyto pacienty, od diagnostiky nejmodernějšími přístupy, po správné načasování a provedení výkonů, jak katetrizačních, tak kardiochirurgických," přibližuje MUDr. Adela Suchá, lékařka Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, s tím, že v ambulanci se i přes úzké zaměření potkává široké spektrum pacientů.

Do ambulance přicházejí pacienti se zhruba čtyřmi desítkami možných diagnóz různé závažnosti. Časté jsou defekty komorového septa, defekty síňového septa či aortální a pulmonální stenóza. Část pacientů se svou diagnózu v nové třinecké ambulanci dozví poprvé, protože u nich v dětství vada nebyla odhalena, většinou zde ale přicházejí dospělí pacienti, kteří prodělali kardiochirurgické nebo intervenční výkony ještě před dosažením dospělosti. Těm je zde k dispozici vysoce individuální léčba s využitím nejmodernějších poznatků.

"Většina pacientů s vrozenou srdeční vadou má v dospělosti reziduální nálezy, které neřešené, nebo nesprávně řešené, v dlouhodobém měřítku můžou vést k srdečnímu selhání, arytmiím, plicní vaskulární nemoci, infekční endokarditidě a jiným komplikacím, kterým je možné předejít. Zákeřnosti může být fakt, že některé vady chirurgicky nebo katetrizačně řešené v dětství, které byly považovány za nekomplikované a hemodynamicky nevýznamné, můžou vést časem ke komplikacím vyplývajícím z operace nebo i přirozeného vývoje onemocnění. Tito pacienti se vyznačují specifickými rysy a potřebují odlišný přístup, než jaký nabízejí běžné kardiologické ambulance," říká MUDr. Suchá a doplňuje, že kromě samotné léčby velkou část její práce tvoří i práce s pacientovou myslí a jeho přístupem k léčbě. Řada pacientů totiž do její ambulance přichází s negativní zkušeností s fungováním zdravotního systému v minulosti, nebo třeba odmítavým přístupem k limitům vlastního zdraví.

"Ti, kteří prodělali léčbu v mládí a zažili fungování zdravotního systému v minulosti, mnohdy nemají pozitivní zkušenost, což se na nich dodnes odráží. Zároveň velké množství pacientů chce žít aktivní život a nemyslet na své onemocnění, a často podceňují kontroly či nutná omezení. I to jsou okolnosti, se kterými se musíme učit pracovat. A zcela specifičtí jsou pak pacienti s mentální retardací v rámci vrozených genetických syndromů, kteří nejsou schopní rozhodování o svém zdravotním stavu a mají stanoveného opatrovníka. Tito pacienti a jich rodiny potřebují obzvlášť citlivý přístup, hlavně při nutnosti podrobnější diagnostiky a přípravě k výkonu," dodává MUDr. Suchá s tím, že tyto specifické potřeby nová ambulance vrozených srdečních vad zohledňuje a na rozdíl od běžných kardiologických ambulancí umožňuje pro takovéto pacienty vytvořit vhodný prostor i podmínky.

S vrozenou srdeční vadou se každoročně narodí okolo 500 dětí, přičemž většina případů nemá dědičnou vázanost. Díky moderní diagnostice jsou tyto vady odhaleny často už v období těhotenství, případně krátce po narození.