"Čtyřdenní konference bude hostit experty z diabetologie, hepatologie, kardiologie, či neurologie, kteří nás uvedou do aktuálního dění v daných oborech. Budeme ale řešit i kontroverzní a ožehavé téma elektronizace zdravotnictví. Všeobecné praktické lékařství vyřeší 80 % zdravotních problémů svěřené populace a přitom čerpá jen necelých 6 % ze zdravotního rozpočtu. Ve všech státech podporuje vláda jeho rozvoj. Bohužel u nás jsou praktici neustále osekáváni na pravomocích, úhradách, do cesty jim stát klade překážky v podobě nedomyšleného eReceptu či problémů s dotacemi pro mladé naděje praktického lékařství," shrnul předseda SVL doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.

Kromě kontroverzí přijde na přetřes i téma zanedbané péče HIV pozitivních pacientů z důvodů mýtů kolem této nemoci. Lékaři se také pobaví o horkých technologických novinkách, ve formě vzdáleného měření tlaku či cukru v krvi s pomocí aplikací na smartphonech.
Stálou bolestí oboru všeobecného lékařství, jíž se budou účastníci konference zabývat, je nemožnost předepisovat pacientům určité léky. Jde především o léky na srdce, cukrovku, některé plicní či kožní nemoci.

"O rozšíření pravomoci předepisovat tyto léky usilujeme už 7 let. Do očí bijící je preskripční omezení na moderní antidiabetika, kdy jsme nuceni předepisovat ta s vyšším rizikem nebezpečných hypoglykemií. V zahraničí praktici bez potíží diabetes léčí - mohou předepisovat všechny moderní léky na léčbu cukrovky, lázně, přístroje na měření cukru v krvi atp. U nás se již přes 200 000 pacientů s DM 2. typu léčí v ordinacích praktických lékařů. Tito lidé jsou diskriminováni, neboť se jim nedostává stejných léčebných možností, jako v ordinacích praktických lékařů v celé EU kromě Slovenska a ČR," komentuje člen výboru SVL MUDr. Igor Karen. Podle něj chtějí lékaři jen to, co je obvyklé v Evropské unii. "Tímto stavem nejvíce trpí lidé na venkově, kteří se musí pro své pravidelné léky dopravit doslova desítky kilometrů k nejbližšímu specialistovi, o čekacích lhůtách nemluvě. Usilujeme o to, aby jim tyto léky mohl předepsat jejich praktický lékař, což spoří peníze státu - náklady za vyšetření jsou totiž nepoměrně nižší." Podle doc. Býmy se ročně v ČR ve srovnání s Rakouskem vydá za zbytečná vyšetření kolem 20 miliard korun.
Stav se snažil změnit bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podle jeho pozměňovacího návrhu už není od 1. 1. 2018 možné při hloubkové revizi léčiva u Státního ústavu pro kontrolu léčiv odůvodňovat preskripční omezení penězi. "Než by ale praktici pravomoc předepsat ten či onen lék dostali, musí SÚKL otevřít hloubkovou revizi konkrétního léku - a to může trvat mnoho let," doplňuje Karen.